Láska mezi jiskrami prachu

Měla jsem tu možnost nahlédnout do výroby prskavek - světe div se, v mém rodném městě. Že Ústí nad Labem umí překvapit vás brzo přesvědčím dalšími příběhy, teď vám zprostředkuji pohled pod ruce, které je ve fabrice z padesátých let vyrábí s láskou a navzdory levné čínské konkurenci. Hledejte v obchodech prskavky s českou vlaječkou a pojďte mrknout, kde vznikají.

Je sedm hodin ráno, město se probouzí, ale v přízemní tovární hale v ústecké čtvrti Neštěmice již panuje čilý ruch. Za okny stále tma a tady už to jiskří. Odkládám kabát a zvědavě následuji Danu Adámkovou do útrob této unikátní provozovny. Mimochodem celá výroba, včetně testování, tady probíhá stále ručně. Pouze na dva úkony se využívá stroj – na nasekání drátu a na míchání prskavkové masy. Tu obstará /k mému překvapení/ obyčejná zednická míchačka. Na výrobě prskavek se tu podílí okolo třiceti zaměstnanců. Jeden kousek projde rukama okolo pěti lidí. Nejprve nastříhají, případně vytvarují drátky do požadovaného tvaru a jeden po druhém připevní do speciálního rámu. Připravené tvary dvakrát namočí do pyrotechnické směsi a pak nechají prskavky zhruba jeden den sušit. Pozoruji barevné cákance na zemi, které zanechaly zakázky na míru. Místo je horké, ve vzduchu se mísí různé druhy chemikálií, lidé se naučeně pohybují mezi výrobními sektory a celé to mraveniště je neskutečně fotogenické.

Již zmíněný evropský unikát a patent tu mají na výrobu tvarovaných prskavek a na stole přede mnou se začínají hromadit ukázky: srdce, číslice, písmena, hvězdy, stromky, ale také třeba mašinka, hřeben nebo jednorožec – ten je dokonce dvojbarevný a několik takových si přešťastná odnáším s sebou domů. Sleduji hbité ruce, které během pár sekund díky formě uchycené ve svěráku ohnou drátek do tvaru hvězdičky. „Dělník jich udělá asi 1.500 ks za den,“ vysvětluje paní Adámková a dodává, „ale to není jediná jeho práce. Zvládne udělat tak 300 za hodinu. Pokud by ale měl nějaký jednoduchý tvar, tak jich udělá klidně 1 000 za hodinu.“ Smekám! Rovněž před dvojicí mladých žen, které drátky uchycené v rámu namáčí do prskavkové směsi. A i zde na svou zvědavou otázku dostávám neuvěřitelná čísla: rámů s prskavkami o délce 1 m „nazvedá“ denně každá z nich okolo 4 tun, někdy až 7 tun!

Je leden, krátce po hlavní sezóně, dalo by se říci, že výroba má klidový režim, ale opak je pravdou. Nejrušněji tu je v květnu, kdy vrcholí výroba pro vánoční období. Díky vysoké kvalitě je po zdejších prskavkách poptávka po celý rok a denně rukama zaměstnanců projde přes 150 tisíc prskavek.

Každý den se najde důvod k oslavě a k ní rej bílých /českých/ jiskřiček neodmyslitelně patří.

Next
Next

Pragerovy kostky v ohrožení!