aneb 3 nejzajímavější kostely Vídně,

Dalších z mých výletů do Vídně měl tentokrát čistě architektonický cíl, a to zajímavé stavby rakouské metropole. Tři dny, čtyři kudrnatí milovníci architektury, desítky nachozených kilometrů a miliony kapek deště. 

Stavby víry aneb 3 nejzajímavější kostely Vídně, kterými dle mého názoru jsou secesní Otto Wagner, brutalistický Wotruba a betonová rapsodie Johanna Gsteu.

Rozlehlý areál nemocnice, tedy dříve Dolnorakouského zemského sanatoria a pečovatelského ústavu pro nervově a duševně nemocné podle návrhu architekta Otto Wagnera, jednoho z nejdůležitějších a nejvlivnějších architektů Vídně té doby, se rozprostírá na svahu Lemoniberg a vévodí mu jedna z nejkrásnějších secesních staveb Vídně, kostel Sv. Leopolda z roku 1907, nazývaný také Kirche am Steinhof. Bílá mramorová fasáda s vévodící zlatou kupolí a čtyři strážní andělé z bronzu na vstupu ukrývají do detailu promyšlený a svému účelu a pacientům zcela podřízený interiér. Zvláštní atmosféru vytvářejí boční barevné vitráže v oknech na východní a západní stěně, jejichž autorem je Koloman Moser, a odborníci je považují za vrchol sklářského umění v období secese.

V nedaleké čtvrti Liesing najdete další z církevních skvostů, byť v naprosto odlišném stylu. Nemusíte být milovníkem brutalistické architektury, aby vás ohromil Kostel Nejsvětější Trojice, známý jako Wotruba kirche. Kostel inspirovaný katedrálou Notre-Dame je podle slov jeho autora sochou, do které můžete vstoupit. Skládá se ze 152 asymetrických betonových kvádrů a obklopený bujnou přírodou připomíná trnovou korunu. 

Přísné linie a důmyslné zpracování rovněž betonové stavby farního kostela Johanna Gsteu překvapí klidem a vlídností, kterou přes surovost materiálu vyzařuje. Zvonice jako obří kostka umístěná mimo hlavní stavbu a okapy jako minimalistický ornament určitě stojí za vidění.