Veřejný prostor v Kodani radost pohledět i posedět. Moje must see, to je park Superkilen ve čtvrti Nørrebro na severu města. Dojedete tam pohodlně a velmi příjemně na kole a cestou se můžete stavit na něco dobrého v tržnici Torvehallerne.

Superlativů má tento super park mnoho a zajímavý je i příběh jeho vzniku. Autoři, architekti z kanceláře BIG architects, krajináři ze studia Topotek1 a umělci ze skupiny Superflex, vymysleli tři barevně kódované plochy /zelená, černá a červená/, z nichž každá má jinou funkci a atmosféru. A hlavně se na to, jak má vypadat, ptali těch, kteří tam žijí. Údajně, v této umělecké čtvrti plné second handů a malých bister i obchůdků žije okolo 60 národností. Výsledkem není žádný sociální paskvil s přívlastky o diverzitě, ale skutečně krásné a inspirativní, multikulturní prostředí.

Superlativů má tento super park mnoho a zajímavý je i příběh jeho vzniku. Autoři, architekti z kanceláře BIG architects, krajináři ze studia Topotek1 a umělci ze skupiny Superflex, vymysleli tři barevně kódované plochy /zelená, černá a červená/, z nichž každá má jinou funkci a atmosféru. A hlavně se na to, jak má vypadat, ptali těch, kteří tam žijí. Údajně, v této umělecké čtvrti plné second handů a malých bister i obchůdků žije okolo 60 národností. Výsledkem není žádný sociální paskvil s přívlastky o diverzitě, ale skutečně krásné a inspirativní, multikulturní prostředí. 

Místní přinášeli artefakty symbolizující jejich původní domovinu, a tak vznikla unikátní sbírka městského mobiliáře, reflektující globální rozmanitost. K vidění jsou tu cvičebních prvky z losangeleské Muscle Beach, kanalizační vpust z Izraele nebo palmy z Číny i neonové reklamy z Kataru a Ruska – všechny s nerezovou destičkou, popisují jejich původ.

Centrální rozvlněná plocha Superkilenu, která mě zaujala nejvíc, je černá a silně fotogenická. Uprostřed je velká marocká kašna, podél cyklostezky dlouhá řada betonových stolků na šachy a mlýn. Vidět celý prostor z ptačí perspektivy vám umožní řada krásných fotografií na různých architektonických webech.

Líbí se mi vyjádření jednoho z autorů, Martina-Rein Cano, ze studia Topotek1: "Romantické zahrady 19. století se pokoušely dát návštěvníkům exotický zážitek světa, který byl tehdy ještě tak velký, že jej sotva šlo procestovat. Tím umožňovaly lidem poznat, jak vypadá čínská pagoda nebo řecký templ. Náš „superpark“ dělá přesný opak. Nesnaží se udržet vnímání Dánska jako monoetnického národa, ale portrétuje skutečný vzorek kulturní diverzity současné Kodaně."

Cestou zpět do centra jsme se stavili v tržnici Torvehallerne a pochutnali si na báječných typických švédských chlebíčcích.