Designblock 2020

Bylo, nebylo, bude, nebude. Začátek jak z pohádek, pro letošní ročník Designbloku zněl až hororově.

Zvítězil design a zdravý rozum a unikátní prostory Gabriel Loci v Holečkově ulici se otevřely návštěvníkům. Spletiště chodeb a zákoutí mě chvíli mátlo, a pak mi to došlo. Tématem aktuálního Designbloku je přeci Vášeň. Vášeň pro design, pro život.. a právě vášeň je potřeba pro hledání i objevování. Určitě jsem neviděla vše, ale zde je můj seznam 13 nej, které mě zaujaly:

Nejvypečenější

Expozici má značka Yrnche. Nádherné barvy hranatých kabelek umístěné do pekárny nešly přehlédnout. Používají výhradně přírodně činěné usně (tj. bez chromu, jak jsem se dozvěděla) z ověřených zdrojů a nejvyšší kvality. Vše se vyrábí v České republice a vím také, že chleba a rohlíky z expozice skončí u jaků, které chová jedna známá Pavlínky Fričové, která stojí za touto krásnou značkou. O tom, že kabelky a chleba mají lecos společného, není pochyb.

Nejzelenější 

instalaci připravil Honza Plechač, auto hlavní Designérie. Jeho Eden/Ráj navazuje na rajskou zahradu, kterou jeptišky v tomto prostoru dříve měly. Tvoří jej 222 ks bíle natřených štaflí, skvěle sestavených do jakési tribuny. Štafle, jako něco velmi obyčejného, ale nikoliv přízemního, které mají umožnit až neuvěřitelný nadhled. „A právě nadhled je přesně to, co obecně naše společnost velmi potřebuje,“ okomentoval svou instalaci Honza. Skvělý je i fakt, že si štafle můžete koupit a přispět tak na centrum Paraple.

Nejhravější

Obyčejná parková lavička natřená na nepřehlédnutelnou oranžovou barvu a bílé tričko jako prostor pro vaši kreativitu. mmcité vyrábí městský mobiliář, dělá to už dlouho a skvěle. Venkovní instalací Bench press alias čerstvě natřeno – sedat, opět dokazuje svoji kreativitu a lásku k veřejnému prostoru. Kvalitní design nepatří do galerie, ale do života.

Nejbarevnější

Tahle holka se barev nebojí, a navíc to s nimi skvěle umí. Tereza Rosálie Kladošová vytvořila nádherné šaty, odepínací rukávy, vyšívané vesty a opět skvostné kabáty, vlastně malá umělecká díla. Všichni milujeme černou, ale pak ještě Sisters Rosalia Club!

Nejklidnější

V tichu je síla, hlásá značka Lappa a její jemně gradientové lapače hluku jsou toho důkazem. Akustické panely znám z nahrávacího studio a nápad použít je i v soukromém interiéru mě baví. Pohlcují ozvěnu a vnáší do interiéru barvy a emoce. Ne každý má rád záclony, ne každý sbírá obrazy.

Nejvariabilnější

Tvar jednoduchý, materiál příjemný, váha lehká a kreativita nekonečná.  Odtud i název modulárního sedacího systému Infinite. Vytvořili jej Terezie Lexová a Štěpán Smetana, výroby prototypu se ujala Královehradecká firma Polstrin a já přeji ať se dostane do sériové výroby.

Nejpohádkovější

Ačkoli šátky nenosím, tento si musím koupit, Ted, už déle než rok váhám který, protože jsou všechny krásné. Pověsím ho na zeď a možná si ho od té zdi občas půjčím a omotám kolem pasu. Stejně tak si mě omotala značka Silky gang, která ve své malé expozici vystavila na oltář krásné hedvábné šátky s potisky pohádek od českých designérů. Sedmero krkavců, Karkulka, Šípková Růženka, Alenka v říši divů.. Příběhy denního snění, které mě baví.

Nejzapletenější

Mám ráda pohodlné gauče a přiznám se, že křeslo beru jako módní doplněk obývacího pokoje. Solitér, na který se ráda dívám, a nutně nepoužívám k sezení.  Tak mě oslovila křesla fur-niture Filipa MIrbauera a Michala Stracha a po přečtení jejich popisu ke kolekce vidím, že to cítíme stejně.

Nejcitlivější

Jedny z nekrásnějších českých výšivek má na svědomí knižní grafička Ivana Kocmanová. Cit po kompozici, barvy i zachycení okamžiku je nepřehlédnutelný. Baví mě její nová kolekce New Urban Tattoo - ručně vyšívané náramky nesoupeří s klasickým tetováním, ale jsou jeho novou luxusnější variantou, která nezpůsobuje bolest a není permanentní. Touha po dotyku víc než kdy dřív…

Nejstylovější

Každá věc v této bíle natřené místnosti má své přesně určené místo, tak aby rozehrála ten správný dialog. S vámi i mezi sebou navzájem. Sára Matysová a Ihor Sabadosh, tvořící pod značkou IHOR, jdou do detailu. Barvami zářící, přesto nijak nepřehlušující místo, pro které jsou určeny. Stála bych a dívala se ještě dlouho..

Nejkřehčí

je Marek Cpin coby ministr Vitra. Půjčuji si jeho vtipný komentář k expozici ve staré knihovně, kam tento talentovaný scénograf umístil výrobky značky Vitra a galerie Křehký. Marek má velký cit pro krásu, tu která vás zastaví, okouzlí a nechá přemýšlet. Bravo!

Nejzářivější

je opět Lucie Koldová. Světlo má dané ve jménu a není divu, že to s ním tak skvěle umí. Její cestu po boku známé značky Brokis mapuje stejnojmenná instalace ze svítidel Muffin, kterým už je 10 let. Čas letí, ale nadčasový design nestárne. A Lucka mimochodem také ne ☺

Nejminimalističtější

Zaujala mě monochromatická instalace a dovnitř vtáhla zvědavost. Mám ráda porcelán a značku Rudolf Kämpf se přiznám, jsem do té doby neznala. Také mám ráda kávu v přípravě french press nebo dripper, a tak tleskám minimalistické variabilní kolekci SOLO designérů Antonína Tomáška a Davida Síly.